Boží Syn opustil nebeskou slávu a v podobě bezbranného novorozeňátka přišel na tento svět. Přišel, aby zachránil lidstvo před zkázou, kterou si zvolilo. Byl to nesmírně riskantní krok, v podstatě výsadek na území ovládaném nepřítelem.

Ježíš přišel, „když se naplnil čas“. Bůh měl – a má své – záměry. My lidé máme svobodnou vůli, Boží záměry ale nemůžeme zmařit. Bůh nám ponechal schopnost ryzího rozhodování, aby se ukázalo, co jsme zač. A přes naše mnohá pochybení nás pozval do svého Království. Ne za odměnu, ale z milosti. Podmínkou vstupu je ovšem upřímnost a pravdivost. Brutální pravdivost k sobě samotnému – musíme si přiznat, jak na tom opravdu jsme.

Není třeba se přít, kdy se Ježíš vlastně narodil. Pokud to nebylo o Vánocích (a patrně skutečně nebylo), symbolika byla zvolena velmi vhodně: Ježíšův příchod slavíme, když je noc nejdelší. Ježíš přichází, ačkoli „tma přikrývá národy“. Někdy vstupuje do našeho života právě v okamžiku, kdy se zdá, že temnota bude triumfovat.

Přemítáme-li nad tím, jakým způsobem Boží Syn vstoupil do světa, uvědomujeme si, že „naše bojování není proti tělu a krvi“. Boží vládu nemůžeme ustanovit ani státním převratem, ani demokratickou volbou. A prostředky, kterých používáme, musí odpovídat účelu, jehož chceme dosáhnout. Tedy žádné „účel světí prostředky“; spíše naopak, prostředky svědčí o účelu.

My Češi jsme, pokud vím, jediný národ, který má „Ježíška“. Máte malého Ježíše, říkával nám apoštol John MacFarlane. Je čas si připomenout, že Beránek je současně Lev z Judy. Ježíšek z jesliček je ten, jemuž je dána veškerá moc na nebi i na zemi. A on nás vystrojil mocí z výsosti a povolal nás, abychom bojovali jeho boj. Abychom jeho prostředky uskutečňovali jeho záměry.

A je to velmi vzrušující. Byli jsme povoláni k velmi dobrodružnému životu. Tak si o Vánocích odpočiňte a po Novém roce vzhůru do boje!

Dan Drápal
19. prosince 2017